|
| |
|
|
Smrt a opatrnost pastýřská. Duchovní péče o nemocné a umírající na přelomu 18. a 19. století
DUDA, Zdeněk
Tématem práce je problematika duchovní péče o nemocné a umírající na přelomu 18. a 19. století. Studována je v kontextu reformy teologického studia a zavedení pastorální teologie jako univerzitní disciplíny. Péče o nemocné a umírající se tehdy profilovala jako jedna z nejvýznamnějších a nejdůležitějších oblastí aktivit duchovního pastýře jako jediného subjektu pastorace. Cílem práce je na základě rozboru prvních učebních textů nového oboru pastorální teologie a kontextu, v němž byly sepisovány, vymezit základní obsahy tehdejší duchovní péče o nemocné a umírající. Pozornost se soustředí na základní východiska, postupy a podoby duchovní péče o nemocné a umírající, jež byly jako ideální a závazné v rámci univerzitní výuky prezentovány budoucím katolickým duchovním správcům. Současně s tím jsou také tematizovány příslušné dobové pojmy nemoci, smrti, (svátosti) posledního pomazání, stejně jako žádoucí příprava na (dobrou) smrt. Základní pramennou oporu zde představují první učebnice nové univerzitní disciplíny pastorální teologie. Práce se opírá především o dva, respektive tři učební texty, které v českém prostředí došly širšího využití.
|
|
| |
|
|
Osvícenství na Apeninském poloostrově na příkladu Cesare Beccarii a Antonia Genovesiho
Argalášová, Marta ; Helan, Pavel (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je osvícenství na Apeninském poloostrově. Její úvodní část se zaměřuje na charakteristiku osvícenství jako hnutí, sleduje jeho počátky, průběh i klíčové osobnosti. Následuje popis situace osmnáctého století a osvícenských reforem, které se uplatnily na území Apeninského poloostrova. V dalších dvou částech se práce zaměřuje na dvě konkrétní osobnosti italského osvícenství, Cesare Beccariu a Antonia Genovesiho, na jejich životy, jejich filozofii a stěžejní díla, a také na jejich vliv na budoucí generaci reformátorů.
|
|
| |
|
|
Pojem autonomie : (k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva)
Janoščík, Václav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
diplomové práce Janoščík Václav Pojem autonomie k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva Předkládaná práce se snaží o artikulaci pojmu autonomie v jeho plné komplexnosti. V první části jsou tematizovány jednotlivé kontexty tohoto pojmu, ve snaze prohlédnout jeho strukturu. Nejdříve se snažíme prozkoumat možnosti analytické filosofie práva tematizovat pojem autonomie jako jádro samotné ideje práva. Tato snaha je vedena neortodoxním promýšlením přirozenoprávní teorie z raného díla Herberta Harta. V druhé kapitole probíráme východiska filosofie dějin, které opět své koncepce opírají o autonomní subjekt. Zdánlivě paradoxním spojením Heideggerovy fundamentální ontologie a Kosíkovy dialektiky konkrétního formulujeme dějinotvorný kontext autonomie. Následující kapitola spojuje Kosíkovo dílo s Corneliem Castoriadisem v perspektivě sociálních teorií. Také v jejich normativním jádru nalézáme náš koncept autonomie. Čtvrtá kapitola práce tematizuje Gauchetovu teorii odkouzlování světa jako procesu realizace autonomie a tento pojem tedy situuje historicky. Posledním tématem první části je pak rovina dějin idejí, na které autonomii identifikujeme zejména v koncepci novověké emancipace autorů Dietra Henricha a Jürgena Habermase. Druhá část práce sleduje vlastní historii pojmu autonomie, kterou...
|
|
|
Hledání lidského štěstí ve Voltairových povídkách
Pokšteflová, Marie ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Předmětem mé diplomové práce Hledání lidského štěstí ve Voltairových povídkách je rozbor této tematiky v dílech Mikromegas, Prosťáček, Zadig a Candide. Vlastnímu rozboru předchází úvod do problematiky dosažení šťastného života v závislosti na různých historických dobách. Dále je charakterizována filozofická povídka jakožto Voltairův osobitý prostředek k vyjádření jeho filozofických myšlenek. Samotný rozbor klade důraz na společné rysy povídek líčící svět plný zla, pohrom a neštěstí. Do něj jsou vrženi velmi kladní hrdinové, jejichž povahy ostře kontrastují s okolím a kteří jen těžce hledají své místo v tomto nelítostném světě. Na základě ukázek z děl jsou blíže charakterizovány problémy autorovy doby, které navíc nacházejí četné paralely v našem dnešním světě. Těmto paralelám věnuji v rámci práce soustavnou pozornost. Rozbor ústí v obraz nenapravitelně špatného světa plného zla, v němž se nacházejí pouze malé ostrůvky dobra v podobě přátelství a lásky a kterému lze čelit pouze smysluplnou činností. V závěru práce hodnotím přístup autora k tématu, které je stále velmi aktuální. Poukazuji na univerzálnost jeho myšlenek o životě a lidském štěstí a jejich všeobecnou platnost během různých období. Uvádím vliv epikureismu i stejné východisko, ke kterému dojdou existencialisté. Zmíněn je rovněž současný...
|
|
|
Osvícenská kritika náboženství a její předpoklady
Haasová, Jana ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je především shrnutí myšlenek osvícenských myslitelů Voltaira, Paula Heinricha Dietricha Holbacha, Juliena Offray de La Mettrieho, Denise Diderota a Clauda Adriena Helvétia vzhledem k náboženství. Samozřejmě nelze opomenout uvedení do kontextu doby, které bude konkrétní analýze osvícenských děl předcházet spolu s předpoklady osvícenských myšlenek. Těmito předpoklady se myslí filosofie Johna Locka a René Descarta. Tito, ač myšlenkově velmi odlišní filosofové, se stali inspirací pro celý myšlenkový proud osvícenství. Práce se věnuje také otázce toho, jakým způsobem poznamenali osvícenští filosofové a jejich filosofie myšlení současného člověka.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.